6 zásad zdravého životního stylu, díky kterým jsem šťastnější a produktivnější

ProduktivitaZe života

Jsem přesvědčený, že žádné online nástroje na světě vás neučiní produktivnější, když se o sebe nebudete dobře starat. Základem je zdravá strava, pravidelný pohyb a klidná mysl. Jak toho dosáhnout? Sepsal jsem šest zásad, které můj život otočily o 180 stupňů.

1. Tankujte kvalitní palivo a vaše tělo bude jezdit jak Ferrari

Je to přibližně půl roku, co jsem nevědomky odstartoval zatím největší změnu ve svém životě. Od té doby o jídle dost přemýšlím. Vybírám si. Není mi jedno, co mi přistane na talíři. A z vlastní zkušenosti můžu říct, že když dám tělu dobré palivo, investice se mi několikanásobně vrátí.

Ale abych to vzal od začátku, protože tahle změna přístupu k jídlu se samozřejmě nestala přes noc. Průběh vypadal zhruba následovně:

  1. V létě 2015 jsem vážil úctyhodných 102 kg – což by se při 194 cm výšky ještě dalo pochopit. Trápil mě jen vyšší krevní tlak.
  2. Postupně jsem přestával jíst pečivo.
  3. V prosinci 2015 – 96 kg.
  4. V lednu 2016 jsem po přečtení knížky Jídlo na prvním místě začal s paleo stravou (maso, ryby, vejce, zelenina, ovoce, oříšky, žádný alkohol)
  5. V únoru jsem postupně vracel některá jídla, ale zjišťoval jsem, že ani nemám moc potřebu paleo opustit.
  6. Teď je červen 2016 a poslední dva měsíce mi váha ukazuje 84 kg, tlak mám ukázkový a cítím se výborně.

Od února paleo jídelníček nedodržuji na 100%, ale našel jsem si jídla, která mi vyhovují, jsou z čerstvých surovin a je mi po nich dobře. Pro vaší představu mrkněte na tyhle skvělé jídelníčky z webu Paleosnadno.cz, ze kterých neustále čerpám inspiraci, a vracím se k nim ve chvíli, kdy nevím, co vařit.

Dá se říct, že jídla připravuji hlavně z těchto ingrediencí: vejce, maso (kuřecí, hovězí, vepřové), ryby, jakákoliv čerstvá zelenina, ovoce, ovesné vločky, kokosové mléko, fazole, cizrna, čočka, olivový a řepkový olej, sádlo, šunka, slanina, máslo, bulgur, těstoviny, oříšky a semínka, káva, čokoláda 70%+.

Obecně se snažím kupovat kvalitní suroviny, tedy pokud je na výběr.

Na obědy do hospod chodím zřídka a když už, tak si dám něco lehčího nebo blížícího se paleu.

Minimalizuji všechno, v čem je obyčejný bílý (rozumějte rafinovaný) cukr.
Ale rád si občas dám dobré pivo, kvalitní rum, cheesecake nebo pečivo. Vnímám to tak, že člověk není stroj a dopřát si čas od času necítím jako problém. Hodně záleží na tom, jak pevnou máte vůli. Já nemám problém skončit s pitím uprostřed párty a zůstat u tří piv – ovšem výjimky potvrzují pravidlo 🙂 .

Takhle to funguje mně a berte to prosím jen jako příklad. Nechci nikoho nabádat, že právě takhle má jíst. Najděte si svůj ideál. Nějaký čas to zabere, ale za sebe můžu říct, že to stojí za to. Mým spouštěčem ke změně byla kniha Jídlo na prvním místě – přečtěte si ji, třeba nastartuje i vás 😉 .

2. Pití á la pomodoro

Většina lidí, pracujících u počítače, tráví na židli podstatnou část dne – to našemu tělu vůbec neprospívá (viz níže v článku). Techniku pomodoro asi budete znát. Já jsem jí zkombinoval s pitím. Dřív jsem měl na stole džbánek a nic mě nenutilo vstávat. Prostě jsem si dolil a pracoval dál. I několik hodin v kuse.

Dnes se to snažím dělat jinak. Džbánek nechávám v kuchyňce a mám na stole jen skleničku. Tu musím chodit naplnit ke kohoutku, takže se mi nestane, že bych seděl u stolu celé dopoledne. Chce to trošku cviku, abyste nezapomínali doplňovat. Když si na to zvyknete, vychází to cca na 20-30 minutový interval v závislosti na velikosti skleničky a vaší žíznivosti – to už si každý vychytá podle sebe 🙂 .

Více o pitném režimu výborně sepsal osobní kouč Michal Turna na MítVšeHotovo.cz v tomhle super článku.

3. Medituj a získáš klid pro celý pracovní den

Kdyby mi před rokem někdo řekl, že budu vstávat před šestou a meditovat, asi bych si poklepal na čelo a myslel si něco o blázinci. S větším zájmem o rozvoj sebe sama jsem dospěl k názoru, že mi meditace opravdu může ukázat nové obzory, atak jsem jí zkusil.

Musím zmínit, že nejsem žádný odborník. Přečetl jsem si půlku knížky Pospěš si a medituj a rovnou jsem vyzkoušel základní meditační techniku – dechovou – a u té jsem zatím zakotvil. Nemedituju denně, jak popisují v knížce. Ani nesedím v předepsaném tureckém sedu – sedám na gymnastickém míči. Moje meditace není dokonalá – a o to ani nejde. Nicméně pro mé účely funguje skvěle. Den, který začínám meditací, je o hodně klidnější i když jsou často okolnosti proti.

Ptal jsem se sám sebe: Když jsem i já – naprostý laik a začátečník – mohl začít sklízet plody meditace, proč bych to nemohl naučit i ostatní? Proto se pokusím vydestilovat to svoje proč, které by vás mohlo motivovat k prvnímu kroku a popíšu základní dechovou meditaci, která mi funguje skoro od začátku:

Proč medituju

  • Nemyslím na nic jiného než na přítomnost.
  • V den kdy medituju, mě jen tak něco nerozhodí.
  • Jsem klidnější a mozek funguje tak nějak líp 🙂 .

Jak medituju

  1. Medituju ráno hned po probuzení. V mém případě to je v 5:30-6:00 ráno.
  2. Sednu si s rovnými zády na gymnastický míč (z tureckého sedu mě bolely kolena) ven na balkón, dlaně otočním vzhůru a spojím palce s ukazováčky a zavřu oči.
  3. Předříkám si v duchu třikrát afirmaci – důvod, kůli kterému meditaci dělám. Vymyslel jsem si tuto: „Jsem zdravý a plný síly. Moje tělo a mysl je v perfektní kondici“. Afirmace je osobní a každý ji může mít jinou.
  4. Dýchání a počítání:
    1. Nadechuju se a soustředím se na proudění chladnějšího vzduchu kolem mých nosních dírek dovnitř.
    2. Vydechuju a soustředím se na teplejší vzduch (ohřátý v plicích), který proudí kolem mých nosních dírek ven. Všechny výdechy v duchu počítám – tento byl první.
    3. Mezi výdechem a nádechem mám pauzu, která se přirozeně – se zpomalováním tlukotu srdce – v průběhu meditace prodlužuje. Nezadržuji dech, jen nikam nespěchám.
    4. Nejde o to, udělat co největší počet výdechů. Cílem je spíš neřešit nic jiného než dech, nosní dírky, a počítání výdechů.
    5. Ono vás to zaměstná překvapivě dost – to uvidíte sami 🙂 Pokud najednou nevíte, u kterého čísla výdechu jste skončili, je to úplně jedno – v začátku se vám to bude stávat často. Vůbec to neřešte a začněte v klidu počítat znovu od jedné.
    6. Já osobně jeden cyklus počítání výdechů končím s číslem 7 a začínám znova od jedničky. Někdo počítá více, někdo méně. Je to úplně jedno. Znovu opakuji: cílem je neřešit nic jiného, než dech, nosní dírky a počítání.
  5. medituji 10-15 minut a po zazvonění nastavené minutky pomalu a s úsměvem otevírám oči. Moje meditace končí a skvělý den začíná 🙂

4. Mít tak jasno v prioritách

Vize. Mise. Proč dělám to a to zase ne. Tohle je těžké a často diskutované téma. A jaké mají vaše životní priority vliv na produktivitu? Podle mě obrovský. Je to dost subjektivní, ale myslím si, že uvést můj příklad neuškodí.

Mrkněte jak jsem si priority srovnal já:

  1. Zdraví – je u mě jasná jednička. Pokud nejsem zdravý tělem i duchem, nemůžu rozdávat své dary ostatním a být jim k užitku. Nemůžu rozveselit svou přítelkyni. Nemůžu podat dobrý výkon v práci. Nemůžu pracovat na svém fyzickém a psychickém rozvoji. Zdraví velmi úzce souvisí se všemi zásadami popsanými v tomto článku.
  2. Přítelkyně, přátelé a rodina – pokud si mám vybrat, jestli budu dělat na zajímavé pracovní zakázce nebo dám přednost večeři s přítelkyní či sportu s kamarádem, mám v tomhle jasno.
  3. Práce – práce je pro mě velmi důležitá. Mám to štěstí, že mě hodně baví a naplňuje.

Pokud tyto první tři priority dodržím, mám klid v duši a čistou hlavu. A s tou se dá pracovat v plném nasazením třeba do dvou do rána, když je to potřeba. S bordelem v hlavě a bolavým tělem můžete makat třeba šestnáctky, ale práce vám od ruky nepůjde.

Snažím se začínat u sebe. Pokud budete mít vy srovnané všechno v sobě, nebude záležet na tom, co říkají nebo si myslí ostatní. Vy budete inspirovat a tvořit okolo sebe to správné podhoubí. Vy budete přitahovat ty správné lidi. Vy budete strůjcem toho kdy, kam a proč jdete. Nechte ostatní ať se podle toho zařídí. Kdo bude chtít, půjde s váma. Kdo ne, ten není kompatibilní s vaším vnitřním já a toho bohužel necháte za sebou – a je to tak v pořádku.

Pokud vás tohle téma seberozvoje zajímá více, doporučuju mrknout na videa od Janky Chudlíkové – je opravdu hodně ispirativní.

5. Bez pohybu to nepůjde

Pravdou je, že naše tělo nebylo stvořeno k tomu, aby 8 a více hodin prosedělo každý den u počítače. Ne každý jsme od přírody atlet nebo vrcholový sportovec.

A jak teda s pohybem začít, když to není váš šálek kávy?

Obecná rada zní: Od malých krůčků po ty větší. Najděte si ve svém dni takové činnosti, které vás rozpohybují a budou přirozené. Několik dobrých tipů jak cvičit v kanceláři sepsali na Jobs.cz.

Pár tipů jak jdu naproti pohybu já:

  1. Někdy jezdím do práce na kole. Někdy jdu pěšky. Aktuálně si užívám nový pocit z chůze v nahých botách.
  2. Nechodím / nejezdím stále tou samou trasou – občas to vezmu naschval hodně oklikou.
  3. Bydlím v sedmém patře, takže občas dám výtahu pohov a rozvířím prach na schodech.
  4. V rámci pomodoro pití si chodím naplnit skleničku do spodního patra kanceláře.
  5. Pravidelně ráno cvičím na zpevnění středu těla.
  6. Na volné noze má člověk stále málo času, díky srovnaným prioritám si ale na sport vždycky udělám čas.

Neříkám, že tohle vás nějak vytrhne, ale každý pohyb se počítá. Důležité je využít každou příležitost k pohybu. Ono se jich za den vyskytne dost, jen to chce jít jim trošku naproti!

Rád bych poděkoval své kamarádce Kristýně Baštářové. Naučila mě pár skvělých cviků, díky kterým si sezením neubližuju. Doporučuji mrknout na její video z plzeňského Barcampu 2016, kde o nezdravém sezení přednášela. Případně ji kontaktujte, pokud byste rádi využili její praktické konzultace.

6. Červená nebo modrá? Já jedu modrou!

Řeč je o sprchování. Dáváte si pohodičkovou červenou? To zní docela jako nuda 🙂 . Já poslední 3 týdny jedu modrou. Ze začátku byla modročervená. Teď už je ryzí modrá. Neskočil jsem do toho rovnýma nohama. Postupně, ale pravidelně – v tom tkví kouzlo jakékoliv změny.

A co mi to dává? Říkám tomu instantní vystoupení z komfortní zóny. Prostě to na sebe pošlu a hned nemyslím na nic jiného než na tu kráásně ledovou vodu.

Vyzkoušejte to, je to fajn.

Začátek uvědomění

Za čím se vlastně honím? Jsou to peníze? Je to úspěch? Je to štěstí? Životní pohoda? Něco jiného?

Dlouho jsem nevěděl.

Moje cesta začala knížkou o jídle, kterou jsem dostal od mamky k Vánocům a přes všechny tipy v článku mě dovedla k tomu, že už vím.

Budu konktrétní:

  1. Zdraví mám na prvním místě.
  2. Dělám smysluplnou práci, která má pro ostatní jasnou hodnotu – kulin.cz & Freelo.cz
  3. Omezil jsem alkohol a z piva s kamarády většinou odcházím první.
  4. Vyhledávám akce, na kterých se setkám se zajímavými lidmi.
  5. Neupřednostňuji práci před životem.
  6. Držím se svých hodnot a priorit.
  7. Negativní situace beru jako výzvy a možnost růstu.
  8. Pracuji na tom, abych se zbytečně nerozčiloval a nestresoval.
  9. Znám směr, kterým chci jít. Cestou si chci užít všechno, co mě potká.

Co pro mě znamená být produktivnější a šťastnější?

Nestát na místě. Učit se stále něco nového. Mít radost z maličkostí. Mít peníze jen jako prostředek k získání nových zkušeností a zážitků.

Změna je život. Cesta je cíl.

Klišé? Nemyslím si.

Díky moc, že jste dočetli až sem.
Pokud článek rezonoval, napište do diskuze nebo sdílejte 😉 .